640.000 Češek a Čechů vykonávalo za nacistiské vlády v Německu nucené práce pro „Třetí říši“. Dobrovolně se rozhodlo jen málo z nich, a ti záhy ztratili možnost svobodného návratu. Většina nuceně nasazených byla po obsazení demokratického Československa německým Wermachtem v r. 1939 přinucena k odchodu do Říše pod nátlakem Úřadů práce. Kdo kladl odpor, tomu hrozila ztráta podpory, peněžní pokuta a vězení. Jiní se stali oběťmi štvanic, prováděné bezpečnostními orgány nacististů.
Během "totálního nasazení" bylo jejich utrpení nemalé, odloučení od domova, mizerné hygienické podmínky, zima, hlad a diskriminace ze strany extrémně nepřatelské společnosti. Jakékoli slovo mohlo být pochopeno jako protirežimní a mohlo znamenat ohrožení (nejen) vlastního života.
V rámci projektu navštívili tito pamětníci německé školy, kde vyprávěli své vzpomínky na minulost z vlastní, jedinečné perspektivy. Chtěli jsme využít této možnosti dozvědět se o životě a utrpení během nacistické diktatury přímo z autentických zdrojů. Naším úkolem bylo také osvětlit historické pozadí těchto událostí.
Více než třicet obětí nucených prací spolupracovalo na projektu a bylo hostem na německých školách.
Projekt byl podporován z fondu "Erinnerung und Zukunft" Nadace "Erinnerung, Verantwortung und Zukunft".
Projekt, který probíhal v letech 2003 až 2007.